|
|
Subkultura extrémní pravice ve Svobodném státě Sasko
Lujcová, Drahomíra ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá subkulturou krajní pravice ve Svobodném státě - pojednáno v multidisciplinárním kontextu, práce vysvětluje důvod také využívá politologické roviny, vymezuje pojem pravicového extremismu a ukazuje jeho rávní úrovni je rozvedena reakce státu ve formě legislativních a represivních opatření. V kontextu občanského vzdělávání jsou prezentovány instituce a aktéři, kteří v Sasku na tomto poli působí s cílem eliminovat pravicový extremismus ve společnosti. Text rovněž definuje, jak velké nebezpečí subkultura ve společnosti představuje. Vláda se snaží s pravicovým extremismem vypořádat, i když se žádná politická strana nedostává přímo do parlamentu. Jde především o hrozbu společenskou spočívající v páchání trestné činnosti, schopnosti mobilizace a tvoření chybných ideologických přesvědčení. Stát chce primárně svoje občany chránit před kriminální činností, vzdělávat je a rozvíjet demokratické uvědomění, přičemž systém občanského vzdělávání Spolkové republiky Německo je celosvětově považován za vzor, jelikož se obor po druhé světové válce stal díky specifickému vnímání pravicového extremismu součástí německé identity
|
|
|
Subkultura extrémní pravice ve Svobodném státě Sasko
Lujcová, Drahomíra ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá subkulturou krajní pravice ve Svobodném státě - pojednáno v multidisciplinárním kontextu, práce vysvětluje důvod také využívá politologické roviny, vymezuje pojem pravicového extremismu a ukazuje jeho rávní úrovni je rozvedena reakce státu ve formě legislativních a represivních opatření. V kontextu občanského vzdělávání jsou prezentovány instituce a aktéři, kteří v Sasku na tomto poli působí s cílem eliminovat pravicový extremismus ve společnosti. Text rovněž definuje, jak velké nebezpečí subkultura ve společnosti představuje. Vláda se snaží s pravicovým extremismem vypořádat, i když se žádná politická strana nedostává přímo do parlamentu. Jde především o hrozbu společenskou spočívající v páchání trestné činnosti, schopnosti mobilizace a tvoření chybných ideologických přesvědčení. Stát chce primárně svoje občany chránit před kriminální činností, vzdělávat je a rozvíjet demokratické uvědomění, přičemž systém občanského vzdělávání Spolkové republiky Německo je celosvětově považován za vzor, jelikož se obor po druhé světové válce stal díky specifickému vnímání pravicového extremismu součástí německé identity
|
|
|
Pravicový extremismus a radikalismus v České republice - ústavněprávní aspekty
Klimešová, Kateřina ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
1 Klíčová slova a abstrakt Klíčová slova Pravicový extremismus, radikalismus, ústavní právo, lidská důstojnost, demokracie, neonacisté Abstrakt Tématem této diplomové práce je popis aktivit vybraných československých a českých politických stran a hnutí s prvky pravicového extremismu od vzniku Československé republiky do roku 1945 a od roku 1989 do současnosti. Dále analyzuji možnost narušování stability demokratické společnosti jejich činností a zkoumám právní nástroje, které demokratická společnost k obraně této stability poskytuje. Po přečtení mé práce by měl mít čtenář možnost uceleného pohledu na tuto problematiku a přehledného srovnání vývoje pravicového extremismu a jeho důsledků v minulosti i současnosti. Zdrojem mi při práci byl ústavní pořádek České republiky, zejména Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod, zákony a judikatura. Cenným zdrojem byla i historická a právní literatura, manuály a metodické pokyny veřejné správy. K popisu některých pravicově extremistických subjektů jsem čerpala i z jejich vlastních publikačních aktivit, převážně internetových zdrojů. Práci jsem rozdělila do dvou částí, z nichž v první se převážně zabývám historií pravicového extremismu v Československu a v druhé pravicovým extremismem současnosti. V úvodu a ve druhé kapitole pracuji s pojmem...
|
|
|
Příčiny a důsledky extremismu v České republice
NOVÝ, Vít
Extremismus je v současné době podceňovanou hrozbou demokratického systému státu. Většina lidí nemá přehled o myšlenkách jednotlivých skupin a nedokáže docenit hrozbu, která jim potenciálně hrozí. Statistiky vykazované Policií ČR v rámci extremistického dění, udávají pozvolný, ale neustálý nárůst sympatizantů s extremistickými skupinami. Je otázkou, jaká prognóza pro extremismus se do budoucna zjeví jako pravdivá a zda extremismus v ČR zůstane i nadále v latentní podobě. Velkým úskalím této problematiky je samotná definice extremismu. V trestním zákoně se s tímto pojmem nesetkáme, jedná se spíše o termín politologický. Všeobecně pak do podvědomí lidí extremismus vstoupil spíše jako terorismus, respektive islámský terorismus. Tématem této bakalářské práce je extremismus v jeho základních podobách. V rámci toho se snaží zdokumentovat situaci extremismu v České republice, respektive v Trhových Svinech jeho základní nezákonné aktivity, delikventní chování osob sympatizujících s extremismem a také jeho možnou hrozbu pro společnost. Dále uvádí nástin postojů obyvatel Trhosvinenska k takovýmto skupinám, jejich znalost v této oblasti a poukazuje na možnou prevenci násilnického prosazování vlastních názorů extremistickými skupinami. V praktické části této bakalářské práce jsem zjistil, že se většina respondentů obává extremismu a to i přes fakt, že ne všichni zaznamenávají extremistické skupiny a jejich jednání ve svém okolí. Je zajímavé, že za nebezpečnější je považována pravicová forma extremismu. Řešení problematiky extremismu je složité a vyžaduje komplexní a systematické změny. Jedním krokem ke zlepšení situace by mohla být větší preventivní činnost na základních školách. Dalším krokem by mohlo být budování projektů zaměřených na volnočasové aktivity dětí a mládeže, které by také mohly sloužily jako kontrola potenciálních extremistů.
|
host ::
RSS.